A opět Bedřichov

19. ledna 2016

Věřte, nevěřte, ale tam nahoře musí být někdo, kdo nás má hodně rád, protože nám v den zahájení povinného lyžařského kurzu seslal takovou sněhovou nadílku, v jakou jsme ani ve skrytu duše nedoufali.

 A tak naše první seznamování s „prkýnky“ -  pro mnohé z nás velmi bolestivé – bylo vyváženo nádhernou zimní romantickou krajinou. A i když jsme na okruhu Jizerské padesátky málem vypustili duši, zvládli jsme vnímat zvláštní nasvícení zapadajícího slunce. Malinovka nás přijala s otevřenou náručí – stráně upravené, vleky jezdí, mrzne, svítí sluníčko a občas připadává sníh. Při prvním pohledu na sjezdovku se z mnoha úst ozvalo: „Panebože, to nedám,“ dáváme to všichni a moc nás to baví. A abyste viděli, jak se máme, pár obrázků posíláme.

 

Svítí slunce, padá sníh,                                  Na lyžích se kloužem hladce,

střechu zdobí rampouchy,                              je to velká zábava.

Bílé vločky chladně zní,                                  obloučkujem po sjezdovce,

a padají nám do ruky.                                    I když je to námaha.

 

Rychle běžky nazujeme,                                 Do školy se nevrátíme,

po stopě se vydáme,                                      zůstanem tu do jara,

k výšinám se poženeme                                 s lyžemi si rozumíme

a s kopcem si to rozdáme.                             a zpíváme si tralala. 

 

Kolektiv 2. SOŠPg

Poslední novinky