Do Anežského kláštera na gotiku.

29. ledna 2016

V úterý 26. ledna se druhý ročník gymnázia vydal do našeho krásného hlavního města Prahy, aby se seznámil se středověkým uměním v rámci předmětu dějiny umění.

V půl osmé ráno se naše ještě rozespalá třída sešla před čáslavským nádražím a vyrazila vstříc nabitému programu pana profesora Nováka. Abychom zůstali všichni celí, dohlédla i naše třídní profesorka Iva Čechová. Vystoupili jsme na Hlavním nádraží a už zde se nám dostalo prvních pár slov od pana profesora. Vysvětlil nám, abychom při chůzi vzhlédli a dívali se okolo sebe. Pokud bychom hleděli do země, jak to běžně děláváme, nevšimli bychom si krás, které Praha nabízí.

Už cestou k expozici jsme se seznámili s některými památkami. V kostele Svatého Kříže byla k vidění fotokopie Turínského plátna, na Ovocném trhu klasicistní Stavovské divadlo, v němž dirigoval Mozart, na rohu Celetné ulice Muzeum českého kubismu v Domě U Černé Matky Boží nebo opodál ještě gotický Týnský chrám. V kostele svatého Jakuba sice bylo chladno, ale monumentální barokní interiér s obrovskými varhanami vyzněl působivě, dokonce jsme na vlastní oči viděli sochu řeckého boha Chrona, kterou si dozajista pamatujeme z výuky. Na cestě k cíli jsme minuli i Stínadla známá z Rychlých šípů.

Konečně jsme se dostali k hlavnímu bodu naší cesty, a to byl Anežský klášter. Hned na začátku nám pan profesor Novák osvětlil jeho vznik i spoustu zajímavých informací, které s tím souvisely. Zhlédli jsme nádhernou expozici obrazů i soch, o nichž jsme se učili. Byl nám podán i vyčerpávající, ovšem velice zajímavý a naučný výklad ke každé části expozice. Viděli jsme zejména práce Mistrů Vyšebrodského i Třeboňského či Mistra Theodorika.

Ani po dvou a půl hodinách v NG jsme nelenili. Minuli jsme židovskou část Prahy i velmi pozoruhodnou sochu Franze Kafky, jejímž autorem je Jaroslav Róna. Pan profesor nám vysvětlil, proč je tak výjimečná a podělil se s námi o své názory na Kafkův absurdismus. Modrý pokoj v Kaprově ulici, kde bydlel velice známý český skladatel Jaroslav Ježek, původně nebyl v našem plánu, ovšem rádi jsme udělali malou zastávku i zde. Protože byl právě leden, bylo skoro povinností navštívit pomníky Jana Palacha u Filozofické fakulty. Co jsme nemohli vynechat, byl kostel Panny Marie Vítězné na Malé Straně. Uvnitř jsme žasli. Na vlastní oči jsme poznali krásu baroka, zář zlata i Pražské Jezulátko a četné jeho šatičky, včetně těch od Marie Terezie. Poslední zastávkou s výkladem a fotografováním byl zvláštní pomník obětem komunismu od Olbrama Zoubka, který se nachází na patě Petřína na Újezdě a který v nás mnohých vyvolal rozličné úvahy.

Pak už směřujeme na vlak, ono těch zastávek po pravdě bylo ještě víc. Celkem jsme urazili osm kilometrů, celí ušlí a velmi vyčerpaní, ale v pořádku jsme se k večeru dostali domů. Děkujeme paní profesorce i panu profesorovi za trpělivost, kterou s námi měli, zejména však děkujeme panu profesorovi za spoustu zajímavostí, o které se s námi podělil.

Nikola Kokešová, II. G

Poslední novinky