EFEKT PŘIHLÍŽEJÍCÍHO

27. dubna 2015

Dne 25.11. 2014 se třída 4. lycea rozhodla podniknout experiment, jenž se v rámci výuky sociální psychologie týkal v podstatě všech studentů naší školy. Rozhodli jsme se zjistit, zda bude u našich studentů fungovat tzv. efekt přihlížejícího (bystander effect).

O hlavní přestávce, jedna ze studentek třídy 4. lycea velmi zdařile předstírala ztrátu vědomí, přímo na schodech v prvním patře naší školy. Ostatní studentky byly připraveny celý pokus zdokumentovat pomocí kamery a vlastních postřehů.

Z výsledku jsme byly velmi překvapené. Během hereckého výkonu ztráty vědomí, prošlo kolem naší „kolabující“ zhruba 50 studentů a trvalo přesně 1 minutu a dvacet vteřin, než někdo zareagoval a studentce pomohl – což byl nakonec pedagog!  

Co je ale vlastně efekt přihlížejícího? Obecně je vyjádřitelný takto: čím více lidí je přítomno u situace, která je nebezpečná či ohrožující, tím spíše nezasáhnou a nepomohou. Předpokládá se, že důvodem je úvaha: „Jsou tu určitě ostatní, kteří se už postarali (postarají) nebo pomohli (pomohou) za nás“. Dochází k tzv. „difúzi odpovědnosti“.  John Darley, který se zabýval efektem přihlížejícího, ve své knize uvádí pět kroků, jak lidem poskytnout pomoc -  „aneb v nouzi poznáš přítele, ale jen někdy“ :

1)Vy, potencionální pomocník, si musíte všimnout, co se děje

2) Musíte událost interpretovat jako situaci, v níž je pomoc potřebná

3) Musíte převzít osobní zodpovědnost

4) Musíte se rozhodnout, co je třeba udělat

Právě tato úvaha vypovídá o tom, že naší studentce nepomohl nikdo ze studujících, jelikož nepociťovali za takovou situaci zodpovědnost a zřejmě doufali, že studentce pomůže osoba, která v této chvíli musí jednat. Svědčí o tom fakt, že omdlévající dívce nepomohl student, ale  pedagogové. Záleží na každém z nás, jak by se v takové situaci zachoval. Možná bychom sami někdy byli překvapeni, jak bojácní, nebo naopak stateční mnozí z nás jsou. A jak byste se zachovali vy?

ZDE ODKAZ NA VIDEO

Karolína Nováková, 4.L

Poslední novinky