Maturita? Dobře, ale co potom?

5. listopadu 2013

Zamyšlení ředitele školy nad výroční zprávou

Zalistujeme-li dokumentací čáslavského gymnázia z konce osmdesátých a devadesátých let, v příslušných přehledech najdeme mimo jiné i výsledky v přijímacím řízení na vysoké školy. Úspěšnost se tehdy pohybovala mezi 70 až 80% z přihlášených uchazečů a jako tehdejší výchovný poradce si pamatuji, že jsme se řadili ke špičce mezi gymnázii ve středních Čechách. Dnes je situace zcela jiná. Demografická křivka je, co se týká středoškolského věku, podle všech dosažitelných zdrojů na svém dně, počet vysokých škol se jen od roku 2003 více jak zdvojnásobil a maturitu skládá každoročně přes 70% populačního ročníku. Údaj o počtu přijatých na vysokou školu, který dříve dost spolehlivě odrážel kvalitu maturantů, nyní, a to především u gymnázií, nevypovídá téměř o ničem. Gymnázia hlásí vesměs úspěšnost 100% . Vysoké školy nabízejí totiž každoročně v prvních ročnících místa pro 84%  uchazečů bez ohledu na vystudovanou střední školu a kvalitu jejích výstupů. Mnoho vysokých škol v přijímacím řízení nehledí na průběžné výsledky středoškolského studia a dokonce ani maturity, stačí, když uchazeč vůbec jakoukoli maturitu absolvoval. Přehledy o úspěšnosti absolventů různých typů škol na školách vysokých nejsou k dispozici. Co je tedy v současné době ukazatelem kvality střední školy?

Snad výsledky tzv. státní maturity, zkoušky srovnávající nesrovnatelné? Nebo výsledky  studentů v různých soutěžích, kdy pár jedinců reprezentuje stovky dalších? Klikací ankety popularity?  Že by inspekční zpráva, kdy během několika dní skupina inspektorů, byť odborně i lidsky na požadované výši, hodnotí zevrubně život školy, který lze poznat stěží za půl roku? Co takhle množství počítačů, s kterými mohou studenti pracovat?

Stále častěji se po mnoha letech práce ředitele školy přikláním k přesvědčení, že podstatný je názor absolventů školy, nejlépe po několika letech od složení maturitní zkoušky.  Je to ukazatel v požadovaných tabulkách nepostižitelný, ale ověřený v praxi vysokoškolského života. Proto si velice vážím návštěv bývalých studentů, kdy se vracejí na svoji střední školu, pochlubí se svými úspěchy, postěžují si na potíže a aniž by to tak chápali, poskytují nám kantorům zpětnou vazbu naší práce. Některé ohlasy publikujeme na našich webových stránkách www.gymcaslav.cz. Sjednocuje je přesvědčení, že gymnázium jako přípravu k vysokoškolskému studiu nelze ničím plnohodnotně nahradit.

Přesto uvedu některé údaje za minulý rok. Nadprůměrné výsledky maturit, kterých si velice ceníme, je možno vyhledat na www.vysledky.cermat.cz. Potěšil nás především stále stoupající počet studentů, kteří volí na rozdíl od většiny gymnázií zkoušku z matematiky, kde úspěšnost převýšila zdaleka nejen údaje středních škol všeobecně, ale i gymnázií ostatních. Právě v této věci se osmileté studium ukázalo jako ideální příprava. Na vysoké školy bylo přijato celkem 100% uchazečů našeho gymnázia, téměř všichni na školu, popřípadě obor své první volby.

Převládaly obory ekonomické a humanitní, po několika letech se nebývale zvýšil zájemo studium medicíny. Nechyběly ani obory technické, většinou zaměřené na informační a komunikační technologie. Nesmím ale zapomenout na absolventy pedagogického oboru. Ačkoli na rozdíl od gymnázia připravuje studenty i přímo do praxe, hlásilo se na vysoké školy 75% maturantů. Úspěšnost z tohoto počtu byla 71%, většina směřovala na učitelství pro 1. stupeň ZŠ a speciální pedagogiku. Škoda, že vysoké školy pedagogického zaměření ustupují od talentových zkoušek, kdy by naši absolventi použili nepochybně více získaných vědomostí a dovedností než v testech všeobecných předpokladů, na které se povětšinou  vysoké školy soustředí.

Ti maturanti, kteří se na vysoké školy nehlásili, se uplatňují velice dobře v praxi. Současný nedostatek kapacit mateřských škol, jejich rozšiřování a zřizování nových, k začlenění našich maturantů napomáhají. V evidenci úřadů práce se naši absolventi nevyskytují.

PaedDr. Zdeněk Sejček, ředitel školy

Poslední novinky