Školka v zahradě

25. června 2015

Dne 27. 5. 2015 jsme se třídou navštívili lesní školku v Kutné Hoře.

Měli jsme možnost seznámit se s  trochu jinou školkou, než jakou jsme znali doposud. Naše studentka Aneta Novotná, která tam zrovna byla na praxi, nás provedla po celé školce a řekla nám, jak to zde probíhá: rodiče své děti dovedou ráno normálně do školky, děti se poté schází v kroužku, kde sedí na pařezech a domlouvají se na společném programu, poté odchází do lesa a to v jakékoliv roční době či počasí. V celém areálu lesní školky je pouze malá kuchyňka, venku dřevěné stoly s židlemi, kde děti jí a jurta, kde spí. V jurtě mají děti i pár hraček, mohou si tam hrát, popřípadě se trošku ohřát. Venku mají na stole položený barel s pitnou vodou nebo čajem, který si mohou načepovat. Svačinky si děti nosí z domova. Učitelům/učitelkám se zde říká „průvodce“. Děti v lesní školce si celý den hrají venku. Mohou např. poznávat a starat se o květiny, hrát si na písku, sbírat dříví v lese, stavět si domečky z šišek a další. Je-li ošklivé počasí, prší nebo klidně i sněží, pro děti v této školce platí, že „Není špatné počasí, ale špatné oblečení.“ Velice mě zaujal jiný způsob výchovy dětí. Myslela jsem si, že v každé školce je to stejné, učitel/učitelka naplánuje dětem několik her, děti si hrají a učitel má povinnost řešit za dítě všechny jeho problémy. V lesní školce mají ale trochu jiný způsob výchovy a to takový, že děti si zábavu hledají samy, hry si vymýšlí mezi sebou, domlouvají se spolu. Jestliže mají nějaký problém, musí si ho vyřešit každý sám s tím dotyčným. Myslím si, že tento způsob je pro děti mnohem lepší, protože se už jako malé učí mezi sebou komunikovat, domlouvat se, řešit různé situace a jsou více samostatné. Své děti bych do této školky asi nedala, jelikož se mi moc nelíbí prostředí a venkovní podmínky. Naopak přístup „průvodců“ (učitelů) k dětem v této školce se mi velice líbí z hlediska výchovy, jak už jsem psala a považuju ho za kladný. Jsem ráda, že jsem měla možnost vidět také trochu jinou školku, než jakou jsem znala doposud.

 

GASK

Po návštěvě lesní školky jsme navštívili galerii GASK, kde jsme zhlédli dvě velice zajímavé výstavy. Jako první jsem byla na výstavě STAVY MYSLI ZA OBRAZEM. Každý obraz vyjadřoval jiný stav nebo vlastnost. Nad každým obrazem byl také napsaný citát (česky a anglicky), který souvisel s danou vlastností nebo stavem. Jelikož výtvarnému umění moc nerozumím, myslím, že u těchto obrazů bylo velice zajímavé si říct, zda v malbě vidím také alespoň podobný stav, jako vystihl autor nebo bych to vůbec nepoznala a naopak použila třeba jiné prvky či barvy. Velice mě zaujal obraz SMUTEK, kde autor použil spíše tmavé, méně kontrastní barvy, díky kterým na mě od začátku obraz působil spíš smutně a negativně. Kromě obrazů jsem viděla taky několik soch nebo jen pomalovaných zdí.
Druhá výstava byly obrazy od Jiřího Sozanského – MEZNÍ SITUACE. V těchto obrazech autor znázorňoval především druhou světovou válku. Obrazy na mě působily velice depresivně, negativně, smutně a strašidelně. V obrazech byla vykreslená např. krev, hlavy lidí a dokonce i lidské vlasy. Bylo to velice zajímavé, ale jelikož většina obrazů znázorňovala tragické situace - nepůsobilo to na mě dobře. Jelikož ale sama neumím vůbec kreslit, obdivovala jsem všechny obrazy, které jsem viděla.
Celkově se mi výstavy moc líbily a i moderní prostředí galerie. Určitě bych se do této galerie chtěla podívat znovu.

Kristýna Koldinská 2L.

Poslední novinky